středa 1. června 2011

O bilych zdech a hladomornach

V nedeli jsem vyrazil na vylet na hrad Elmina. Tento hrad, nejslavnejsi z asi sedesati pevnosti na pobrezi Ghany, je podle chlapika, ktery mne tam provedl, s rokem zalozeni 1482 nejstarsi sidlo zrizene Evropany na jih od Sahary. Nazev Elmina pochazi ze spanelskeho slova pro "dul" a hrad jej ziskal podle bohatych ghanskych zlatych dolu, z kterych ve stredoveku proudily karavany pres Saharu do Evropy. Touha ziskat k obchodu se zlatem primy pristup bez prostrednictvi severoafrickych muslimu byla motivem pro zbudovani Elminy.

Svoji dnesni proslulost a misto na seznamu pamatek Unesco si ale Elmina zaslouzila jinym druhem obchodu, ktery od 17. stoleti obchod se zlatem prevalcoval. Nejprve v rukou Portugalcu a nasledne Holandanu se Elmina stala nejvetsim strediskem obchodu s otroky v Ghane a jednim z hlavnich center v cele Africe.


Mym nejvyraznejsim dojmem z Elminy je kontrast. Na jedne strane elegance bilych zdi pod tropickymi palmami, puvodni katolicky kostel na nadvori, vznesene velitelstvi a bohate osaceni a knir velitele pevnosti, ktery na stare holandske malbe pysne hledi ve sve pracovne plne gobelinu a globu na pred nim klecici cernou otrokyni. Na strane druhe desetitisice zotrocenych muze a zen putujici po bosych nohou z mnoha oblasti daleko za hranicemi dnesni Ghany, cely s vice obyvateli nez metry ctverecnimi, zato zadnym prostorem pro vykonavani fyzickych potreb, kamenna koule ke ktere byly na plnem slunci prikovavany zeny odmitajici znasilneni nekterym z dustojniku, lebka nad vchodem hladomorny pro ty, kdo se pokusi o odpor, okenko ve zdi vedouci na prijizdejici lodi a listek do cestovni tridy s padesatiprocentni umrtnosti.
V souvislosti s holocaustem se casto ptame, jak je mozne, ze civilizovana zeme s vyspelou kulturou, narod Goetha a Wagnera, mohla spachat tak hruzne ciny.

Stejne jako holocaust, obchod s otroky byla moderne a civilizovane organizovana zverstva. Temer uplne vyhlazeni americkych indianu nebo jihoafricky apartheid by byly nektere z dalsich prikladu. Nemuzu se ubranit pocitu, ze uvedena otazka nedava smysl. Kultura a barbarstvi se nevylucuji, efektivni organizace a pocit nadrazenosti pochazejici z vyspele kultury muzou naopak vse zhorsit. Troufam si tvrdit, ze prakticky kazda spolecnost, moderni i tradicni, se sklada z vetsiny lidi s odporem k nasili a mensiny, ktera je schopna kdejake osklivosti. Obranou proti barbarskym cinum potom neni kultura, ale mechanismy, ktere mirumilovne vetsine obyvatel umozni dohlednout na barbarskou mensinu a nedaji nebezpecnym jedincum prostor pro nekontrolovane radeni. Konec koncu, pritrz obchodu s otroky pod anglickou vlajkou neucinilo nahle kulturni vyspeni Anglicanu, ale nekolik knih, ktere ve Velke Britanii vylicily skutecne realie obchodu s otroky. Ekonomicke faktory take hraly roli, jak jinak.

Žádné komentáře:

Okomentovat