Je ekonomie "expanzivní věda"?

Google nedávno uvedl novou aplikaci, Ngram Viewer. Zadejte několik slov či frází v angličtině nebo jiném světovém jazyku a vzápětí uvidíte graf mapující frekvenci užití těchto slov v knihách publikovaných za poslední dvě století.

O ekonomii se někdy říká, že je expanzivní vědou v tom smyslu, že mluví do věcí, kterým nerozumí. Takové tvrzení je sporné, zvlášť jeho část, která předpokládá, že existuje něco, čemu ekonomie nerozumí. Ekonomie je ovšem bezpochyby vědou úspěšně expandující (viz graf).

Proč to dělat jednoduše...

Rozvojová agentura západoevropské země se rozhodne zřídit fond, který bude v jižní a východní Africe udělovat granty projektům v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Bude agentura sama vybírat projekty a přidělovat peníze? Ne, ukrojí si z koláče a usoudí, že na správu fondu nemá vhodné struktury, a raději fond svěří nějaké jiné organizaci. Dá fond do správy konzultační společnosti, jako je ta moje? Ne, raději jej svěří některé zápodoafrické neziskové organizaci, neboť chce podporovat budování kapacity v regionálních institucích. Bude tedy daná západoafrická organizace vybírat projekty a přidělovat peníze (a tím se učit, neboli si budovat kapacitu)? Ne, pouze si z koláče ukrojí za administrativu... a správu fondu svěří konzultační společnosti, která si také ukrojí a zbytek rozdělí projektům. Nebylo by jednodušší správu fondu hned na začátku svěřit konzultační společnosti? Odpovězte si sami.

Výše popsané se přihodilo před pár lety. Ještě by se ale řetězec mohl obohatit o to, že si západoevropská agentura najme konzultační společnost, které dá za úkol podobný řetězec navrhnout. To je nejnovější projekt, s kterým pomáhám.

Hádejte: Kde leží nejrychleji rostoucí ekonomiky světa?

Jestli jste si tipli východní Asii, určitě nebudete jediní, ale jste vedle, jak ta jedle. Šest z deseti zemí s největším průměrným růstem HDP v první dekáně nového tisíciletí leží v Africe a mnozí analytici věří, že to tak může být i nadále (viz zpráva v Economistu). Nejednalo se navíc o výjimečné výsledky úzké skupiny zemí, ale průměrný růst v celé Africe vážený velikostí jednotlivých zemí byl 5.7%, což by například za dvě dekády vedlo k ztrojnásobení velikosti africké ekonomiky.

Economist, podobně jako jiná média, se zaměřuje na růst produktu celé země, což je ukazatel s významem pro ekonomicko-politickou sílu země a především jejích elit. Mě ale více zajímá HDP na obyvatele, tedy ukazatel, který je pro životy většiny obyvatel daleko důležitější. A zde je malý háček: prudký populační růst vede k tomu, že růst HDP na hlavu je jen asi 3%. To je sice stále daleko lepší než 80. a 90. léta, kdy se produkt na osobu ve většině Afriky snižoval(!), ale je stále rozdíl, jestli si průměrný afričan bude moci koupit trojnásobek rohlíků za 20 (při růstu 5.7%) nebo 38 let (3%).