čtvrtek 16. června 2011

O africkém rozvoji 2011 a africkém rozvoji 1996

Nejzajímavější moment Ditchley Conference (viz můj předchozí příspěvek) přišel v jejím závěru v podobě srovnání témat, kterými jsme se na konferenci zabývali, témat, kterými bychom se zabývali, kdyby se konference konala před patnácti lety, a témat, kterými se možná budeme zabývat v roce 2020.

1996 - Jak vyřešit problém zvaný Afrika?
  • Jak řešit obří zadluženost afrických zemí?
  • Jak dosáhnout výrazného zvýšení objemu zahraniční pomoci Africe?
  • Jak zajistit v afrických zemích svobodné volby?
  • Jak nastavit roli mezinárodních mírových sil (genocida ve Rwandě se odehrála v roce 1994)?
  • Jak zvýšit počet dětí, které chodí do školy?
  • Je lépe privatizovat nebo znárodňovat klíčové společnosti?
  • Jsou a měly by být politiky afrických zemí v souladu s Washingtonským konsensem?
  • Jak posílit regionální integraci v oblasti cel a celních procedur?
  • Jaký vliv mají Evropa a USA na Afriku?
1996 - předpoklady v pozadí:
  • Afrika je jiná než další chudé země na jiných kontinentech
  • pomoc zvenčí je klíčová pro boj proti chudobě

středa 15. června 2011

O Rozvojových cílích tisíciletí

Od čtvrtka do soboty jsem měl to štěstí účastnit se konference pořádané nedaleko Oxfordu ve starém venkovském sídle jménem Ditchley House, kam se za účelem seznámování a diskutování afrického rozvoje sjeli afričtí velvyslanci, ministři a šéfové centrálních bank, hlavy afrických verzí regionálních uskupení a la EU či Višegrádská čtyřka, přední představitelé západních rozvojových organizací, finančníci investující v Africe ... a dva oxfordští studenti.

Hlavní poznatky z konference shrnu v dalším příspěvku, nyní zmíním zajímavý moment spojený s tématem, které na konference s tématem afrického rozvoje nemohlo chybět - Rozvojovými cíli tisíciletí (anglicky Millenium Development Goals).

úterý 14. června 2011

Jak daleko by měl být trh se zeleninou od železniční tratě?

Nevím nevím, zda by tento thaiský trh uspokojil bruselské regulace...

Úspěch v Sierra Leone

"Koroma se zasmál. 'Jo jo, rozhodně', řekl. 'Celá rozvojová komunita říká, že to není možné. Ale já jsem prezident, a toto je nutné.'

O měsíc později, v listopadu 2009, Koroma ohlásil na rozvojové konferenci v Londýně, že zavede lékařskou péči zdarma [pro těhotné ženy, čerstvé matky a malé děti] 27. dubna 2010, za pouhých pět měsíců, v den výročí získání nezávislosti země na Velké Británii.

Nyní, o pouhý rok později, jsou k dispozici výsledky: lékařská péče zdarma výrazně zvýšila úroveň služeb pro matky a především děti. Počet dětí léčených s malárií se například proti předchozímu roku přibližně ztrojnásobil, což dramaticky ilustruje, do jaké míry byl nedostatek peněz překážkou přístupu k péči.

Celý článek najdete zde.

neděle 12. června 2011

Úvod do mikroekonomie ghanských taxikářů a prodavaček ryb


Ve svých základech je ekonomické chování obyvatel Ghany úplně stejné jako ekonomické chování obyvatel Moravy nebo Anglie. Podmínky, ve kterých se toto chování odehrává, jsou ovšem v mnohém odlišné a zvědavého ekonoma opakovaně vybízí k miniprůzkumům mimo rámec jeho hlavního zájmu. Může se třeba dozvědět, že taxíky nepatří řidičům, ale ti si je pronajímají za fixní rentu, která v případě jednoho z nich činila 17 cedis na den (cedis je asi 12 korun). Majitel přitom může vlastnit nějakých 10-30 vozů. Slavný britský ekonom Alfred Marshall by z toho měl radost, neboť již přibližně před sto lety argumentoval, že v zájmu efektivity je důležité, aby veškerý mezní produkt úsilí pracovníka připadl člověku, který je vydává, a aby majitel vybavení byl místo podílu produktu odměněn fixní rentou.

O "pitomých" křesťanech a významu matek pro biblickou učenost

..."kdykoli [Origenes] četl Bibli, sdílel řeckou a helenisticko-židovskou skepsi ohledně jakéhokoli podstatného doslovného významu některých jejích pasáží. [Dle jeho poznámky] při čtení knihy Genesis, 'kdo by byl tak pitomý, aby věřil, že Bůh, jako nějaký farmář, zřídil ráj v Edenu na východě a zasadil viditelný a hmatatelný strom života, takový že kdokoli by ochutnal jeho ovoce svými zuby, by získal život?' , by Origenes byl zarmoucený kdyby zjistil, že o sedmnáct století později jsou miliony křesťanů právě tak pitomé." Vnitřní citace je od Origena, křesťanského mučedníka, myslitele a významného biblického badatele z třetího století. Od raného věku Origenes toužil zemřít mučednickou smrtí, a "jeho plamenná povaha ho zavedla na pokraj skázy v roce 202 [při pogromech na křesťany, v době, kdy mu bylo 17 let], kdy jej pro jeho pozdější práci v církvi zachránilo pouze tvrdohlavé rozhodnutí jeho matky schovat všechno jeho oblečení ve chvíli, kdy chtěl vyběhnout na ulici a identifikovat se jako křesťan. Stud zvítězil nad hrdinstvím."
Obě vnější citace pochází z knihy Dějiny křesťanství od Diarmaida MacCullocha, kterou doporučuji všem čtenářům, kteří s kombinací pobouření a obdivu (v různém poměru) rádi přemýšlí a diskutují o paradoxech spojených s dějinami i současností křesťanského náboženství.

O mém životním cíli

Už vím, čeho chci ve svém pracovním životě dosáhnout. Chci dostat z prestižního akademického žurnálu následující odpověď:
"Lítost, s jakou jsem nucen odmítnout všechny Vaše články, není v žádném případě zanedbatelná. Myslím ovšem, že po zvážení celé věci nabydete názor, že nemůžu jednat jinak. Témata, která předkládáte v sérii svých Matematických a metafyzických esejů jsou tak hluboká, že s nejvyšší pravděpodobností není mezi čtenáři našeho Žurnálu jedinný, který by jim mohl porozumět."
Dopis obdržený Charlesem Babbagem z Ediburgh Journal of Science v roce 1821. V originálním anglickém znění a s plnou citací je na blogu Daniho Rodrika.

středa 1. června 2011

O bilych zdech a hladomornach

V nedeli jsem vyrazil na vylet na hrad Elmina. Tento hrad, nejslavnejsi z asi sedesati pevnosti na pobrezi Ghany, je podle chlapika, ktery mne tam provedl, s rokem zalozeni 1482 nejstarsi sidlo zrizene Evropany na jih od Sahary. Nazev Elmina pochazi ze spanelskeho slova pro "dul" a hrad jej ziskal podle bohatych ghanskych zlatych dolu, z kterych ve stredoveku proudily karavany pres Saharu do Evropy. Touha ziskat k obchodu se zlatem primy pristup bez prostrednictvi severoafrickych muslimu byla motivem pro zbudovani Elminy.

Svoji dnesni proslulost a misto na seznamu pamatek Unesco si ale Elmina zaslouzila jinym druhem obchodu, ktery od 17. stoleti obchod se zlatem prevalcoval. Nejprve v rukou Portugalcu a nasledne Holandanu se Elmina stala nejvetsim strediskem obchodu s otroky v Ghane a jednim z hlavnich center v cele Africe.